Ohlédnutí za rokem 2007 # I.

1. února 2008 v 22:57 |  local ego
Linkin Park, koncert (12.6.2007)
Protože sem líná na to, abych vám tot u všechno popisovala do detailů, zkrátim to. Celý tenhle rok se točil hlavně kolem skupiny Linkin Park. Tim, že mě mamka pustila na jejich koncert se mi splnil jeden z mých největších puberťáckých snů. Psychicky i finančně to ustála a za to, že mě to dovolila, i když mi bylo jen 15, jí sem vděčná. Sem tak ráda že sem tam byla lidi... Vážně to stálo za to!
Když vynechám to, že sme ten den v 5 ještě stáli s vlakem v Kolíně, byl to snad ten nejlepší zážitek v mym životě. BS a 30 STM nás pořádně nažhavili (přestože kámoška prohlásila,že se jí chce spát - byla trochu mimo=) a o přestávce nebo kdy (už si přesně nevzpomínám, já když si to tak uvědomuju nevybavuju spoutu věcí z koncertu) se nám to, po odchodu "pár" lidí co stáli před podiem a běželi, aby měli podpis Jareda Leto, pěkně hnulo a my konečně stáli tam, kde nám to vyhovovalo (nepočitám toho dvoumetrovýho kluka stojícího celou dobu přede mnou přesně v tom místě kde většinou zpíval Chester). Celej koncert sem prostála před Bradem a...wow! Celý to prostě byla jedna velká euforie, ty pocity se nedaj popsat dost dobře, jednoduše to nemělo chybu...
Jako první, po příchodu celé kapely na podium, během kterýho sme mohli zešílet, zazněl One Step Closer. Další Lying From You a začátek dorazili se Somewhere I Belong. Následovalo oblíbené No More Sorrow, "starý, dobrý" Papercut a Points Of Authority. Nemohlo chybět Given Up a Don´t Stay. Skoro za sebou šli skvěle gradující From The Inside a "hymna" Numb, obě natočené v Praze, mezi ně byla vložená ještě Leave Out All The Rest, neboli naše soukromá galaxie (promlouvající Chester). A sme za půlkou...
Většinu asi překvapilo (samozřejmě příjemně) akustické Pushing Me Away spojené s Breaking The Habit, po kterých následovalo In The End. Po Crawling, kdy se celá Sazka na chvíli zbarvila do červena, následovalo What I´ve Done (už sme mysleli že zapomněli) a potom The Little Things Give You Away, bez komentáře. Z poněkud melancholické nálady nás rychle vytáhli pomocí Bleed It Out a jako poslední... ano je to tak, zanechali nás tam v euforii díky Faint a potom už se jen rozloučili.
Jednoduše, neuvěřitelný, nezapomenutelný, kdo tam nebyl nepochopí =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.